Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seÉra před Vykoplem
Autor
wedle_vazy
Srabi!
Bytů je méně než lidí, tak proč právě já – bezbranná - hromosvodím něčí vztek, vykopnutá lidskou přesilou?
Pána mého - jistě spokojeného - měsíce nerušeně naloženého ve vaně, navštívily postavy.
Nejdříve nesmělé, tmavě modré, po nich svorně: bílé a červené, až jej pochmurně černé,
aniž by hlesly při zaběrech vesly v loďce prkenné, schody dolů snesly.
Nešetrně přiražená,
choulostivým místem vnímajíc bezostyšný průnik lepu sliněného jazykem z papírové pásky s razítkem -
vyčkala jsem ticho a zoufalé nevědomí
…po čase:
Pohledný gynekolog - mladík zelených laclí - vyměnil útroby,
obdaroval pozinkovaným korzetem a vše zahalil nerezovou sukní
a vousatý optik s pivním dechem nahradil kukr rybím okem, schránku věčně prázdnou,
daleko větší, bezednou a malé ticho dalším, větším tichem a míjením bez povšimnutí.
Dlouhá léta klečíc mi u nohou, až otrocky věrná přítelkyně s ošoupaným hřbetem odjela oranžovým vozem.
Pche! Prý - na KUKA dovolenou
Dříve s klikou bezpečná, otevřená okolí, jsem dnes netečná, opatřená koulí
strachem a obavou.
Stále nervóznější pleskajícím prádlem mám teď pánů šestkrát víc.
Smutná - samotná - smutno smutně toužíc
po období
před… Vykoplem.