vzpomínka na první zklamání

moje nejstarší básnička z těch, co se odvážím zveřejnit:-)tuším že sladkých šestnáct:-)

Ještě nedávno tu byly jiný
Slova, jako ranní pavučiny
Ale jak vadnou květiny a úsměvy lžou
Už zbývá jen ohlídnout se za sebou

Naposled? A potom? A co pak?
Na kůži vypálit kacířskej znak?
Nebo radši sedět s hlavou v dlaních
A rozechvěle, jako kdysi
Čekat na svítání?

Pověz mi lásko mých probdělých nocí
Já myslela, že… A on byl to jen pocit?
A teď prázdno a černá díra
A láska změnila se v netopýra

Pokolikáté už
Si vytahuju nůž
A kulku a kyanid
A pak si říkám holka, to chce klid…

---