Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesi moj anjel
01. 02. 2006
0
0
666
Autor
juroj
Krasa sama prisla ku mne,
pohlad na nu ako prichadza.
Upokojila? Nie rozrusila.
Tak ako prichadzala, zakrutila sa mi hlava.
Horel som... Chorobou a ci tuzbou?
Nik nevie, iba ja viem
a chcel som to zakrit,
ale ona ma ovlada, uvedomuje si to,
ja si to tiez uvedomujem...
A paci sa mi to.
Cast mojho ja sa prieci,
ale ked ona nepotrebuje argumentovat.
Poddal som sa.
Tak ako vzdy.
Ale dnesok bol iny.
Vsetko bolo opacne.
Chcel som ju pobozkat,
ale skor ako mi to napadlo, ona pobozkala mna.
Nieco vo mne vrelo.
Laska nie, ba ani udiv,
bola to spokojnost.
Vedel som, ze dnesok je iny ako vsetky ostatne doposial prezite dni.
Tuto chvilu som si vazil,
lebo som vedel ze zajtra je uz dalsi den.
Jemna a zaroven tak zvodna.
Zvadzala ma.
Moje telo to nevedelo pochopit.
Moja mysel si to tak priala, ze ked to prislo tak sama neverila.
ONA si to uzila,
bolo to nadherne.
Krajsie ako cokolvek ine.
V dany moment, ked bola so mnou som citil,
ako moze chvila trvat vecnost.
Odisla.
Nechala za sebou len zmatok.
To som bol ja.
Ostal som lezat.
Nechcel som sa pohnut ani len o kusok.
Predstavoval som si ju.