Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJá
Autor
Fehu
Potkám sebe na zastávce, promluvím si a každý jedem jiným směrem. Zamávám si a usměji se, příjemný chlapík řeknu si sám pro sebe a dám se se sebou do polohlasitého monologu.
Utíkám před sebou a mám ze sebe strach, zahnu vlevo a vpravo jsem já sám sebou chycen.
Nesnáším se „nejraději bych se neviděl.“ Všude jen já a vždy sám se sebou. Rozkřiknu se na sebe a jdu spát, usnu a sním o ní.
Ráno si vyčistím zuby, „zase já.“ Nechci se už nikdy vidět, „nekoukej se na mě!“ Zavřu oči a narazím hlavou do zdi, „zase já.“
Nefunguje výtah. Skočím z okna a zabiju se, jdu okolo a hodím se do odpadkového koše. Zakroutím hlavou „trapák jeden“
Prodám si noviny a koupím si je od sebe „ ještě jsem je nečetl“
Nemám rád ten pach z mé pusy, mohl bych prosím přestat dýchat, dusím se! Zavřu pusu a pokusím se nedýchat, je to těžké a tak si ústa zalepím izolačkou na koberce, zlomím si
ruce, ale ještě předním si svážu nohy. A co teď? Dělej dýchej!!! Dělej! Jinak chcípneš. Spadnu na postel a pomalu umírám.
Vyndám klíče z tašky a odevřu si dveře, jsem unaven. Uvidím se na posteli se zlomenýma rukama a zalepenou pusou, udělá se mě špatně, pobleju se, lehnu si na pohovku a pomalu usínám.Sním zase o ní.