Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOko domu
03. 02. 2006
4
0
3139
Autor
pepička15
Pořád se na mě dívalo
To okno protějšího domu,
Jež jak jeho oči vábilo,
A poskytovalo mi vzpruhu!
Vzpruhu v těch dnech lednových,
Jež mrazem byly protkané,
V těch dnech citů zbavených
Kdy lásku stěží potkáme.
Nenajdem´ ji na půdě,
Neutekla do komory,
Zmizela vážně fikaně -
Do okna, jež vede do zahrady...
ale i tam se vyskytujou lidi, ne? .)
takovej dům s oknama, to je po čase horší než tabák - koukat do cizích oken je totiž strašně návykový:) a asi taky nebezpečný...
reichell: až tak? to bych nerada, aby tě moje básničky připravovaly o vyjadřovací schopnosti:))
rían: bylo to napsaný podvědomě záměrně... to už mě to okno totiž naštvalo, protože na mě zase mrklo:)
Veronika11v
08. 02. 2006
je to pekny, libi se mi obrat, ze se na tebe divalo okno:))
a napadlo me jeste neco co bych ti na to rekla:
ach to podvedomi :))
(pokud to nebylo naprosto zamerne)
Nedozvěděla jsem se jestli to okno někdy svítí.Leda, že ty oči jsou ta světla.Někdy se dívám také do oken protějšího domu a říkám si kolik různých osudů za je nimi .
tanec: ...okna narozdíl od očí svítí... ačkoliv bych to asi neměla říkat, protože to tu básničku může zbavit jakéstakés poetiky...
ajaj evi :) no libi libi tak libi se mi napad libi se mi obraty libej se mi verse resp. rymy a je to dobry koukam ze ti to holt jde i s versovanim :)
anyz.ne, líp mi to jde v "normálních" slovech, tadyto byla nějaká křeč těsně před tím, než jsem si šla lehnout:)