Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sebe......

23. 02. 2001

1893

Autor

Špuntík

Padám, potápím se, hlouběji a navždy do toho moře.

Křičím, pláču, pro někoho aby mne zachránil, doufám, volám na nikoho. Můj jediný hřích byl, že zabil jsem člověka a hluboká byla má bolest, ale udělal bych to znova. Vyrval jsem to pryč ze mne a teď pozoruji, jak krvácí na dně oceánu má duše. Má jediná modlitba patřila Bohu, v kterého nevěřím a stejně jsem na kolenou. Odveď mne pryč na lepší místo daleko od kohokoli zanechej mne samotného se zbraní v ruce a já se vrhnu na svůj život....

rire

01. 03. 2001

Dát tip

Falka řekla všechno za mně.

Falka

25. 02. 2001

Dát tip

Tolik pláče... a ve mně se sbírá a zvedá spíš touha vzít ho za ruku a ukázat mu svět jinak... říct mu, že lepší místo není, že krásu místa tvoříme jen a jen v sobě, že to jeho oči se musí změnit... a pošeptat mu, ať se modlí k tomu, v co věří... a svůj život... ať mu dá milost a nechá ho jít, třeba se mu odvděčí zlatým přáním... stačí chtít...