Není

Ta svoboda není, už teď cítíš, že ji ztrácíš

se mnou a s náručím plným hloupých žen

Trápíš se mými polibky ty blázne

jsem prázdný obal, rádoby buzík s katalogovým ksichtem

fetujeme spolu a plundrujeme kluby ale přitom neexistujeme

V naší sexuální abstrakci vztahu v pozbytí morálky

čímž formálně uznáváme její svrchované jsoucno

bože byla básnířka a byla patnáctiletá nymfa a děvka čarodějka

kterou jsme měli oba dva nebo dokonce všichni a možná ona nás

ale když říkala že by si zapíchala byla reálná a silná

barevnější než naše parkové variace na rum

a byla Zuzana kterou stále cítím ať chci nebo ne

a lesbická učitelka se svými hlasitými úsměvy

a opilá Venuše bez podprsenky vykvétající z popelníku do ocelových hrotů

dva dny a deset tisíc žen mě pronásledují

mám strach z tebe z bláznivě zamilované holky

Brýle máš ty  jsem v nich růžový nebo rudočerný

A čarodějka půjde ve tři hodiny domů

A Zuzana mi napíše čuráku

A básnířka mě obejme a nepolíbí

A skapunkové víle ukradnu cigarety

A smích pro mě už nezazní

Ňadra libre nespatřím

Ty se ztratíš a necháš mě samotného

v touze

milovaní se se světem