Motýlí křídlo

hezká báseň...líbí se mi v ní ta touha... a verše ti k sobě ladí...*t*

Nejvíc se mi líbí poslední verš, je takový básnicky zasněný a tak to má být. Jinak je tato báseň plná motivů, které bych shrnula jako život - od jara,počátku všeho, přes prosluněné léto a rozfoukaný podzim,který hladí unavenou dušičku, která pak v zimě ulehá pod tíhou myšlenek nad samotným životem. Pro mě je tam však i nálada, která je pro celé dílo taky velmi důležitá. Přestože ta autorova se s obdobím docela střídá, já sem zamrzla u jara a pocitu když poprvé nazuju tenisky a zhluboka dýchám voňavý vzduch. A v tom cítím takový ten krásný pocit lehkosti a dětskosti,kterým je pro mě motýl, a ačkoli se z něj v běhu času stává jen vzpomínka, hluboko uvnitř mě stálé zůstává a tak to má být! Prostě celá báseň zanehala vážně perfektní dojem a dík za něj, protože zavzpomínat je někdy děsně moc příjemné. A pokud se jedná o autorovy křídla - tak se nemusí bát, protože co se fantazie týče, tak je dle mého názoru našel! TIP!

Já vážně nevím jestli se mi má líbit a nebo ne. Jsem tak nějak na vážkách. Sice se trochu zabrousilo do jara, pak zase do babího léta a tak trochu do skonu motýla, pak zase krásy dětské duše. Tak je toho nějak moc a já z básně mám pěkný guláš.I když zase nemůžu říci, že se mi nelíbila.

moc díky za vaše názory:-)