Pavučina

Tenounká nepatrná nit

a pře´c dokáže tolik věcí...

Pavouci v ní mají kryt,

 ať malí, či velcí.

Život je podobný pavučině,

podle toho, jak se mu kdo postaví.

Někdo skončí na mizině,

někoho život napraví.

Pavučině je podobný také proto,

že ač tak nepatrný, pře´c sílu má.

Vtáhne Tě do svého víru

a následků si nevšímá...

Je také tak pomíjivý

a zbarven do všech odstínů duhy.

Jednou jsi jen ty jediný,

zanedlouho až ten druhý.

Slyším zvonivý smích,

vidím děti na saních,

lížu jahodovou zmrzlinu,

když je třicet ve stínu.

To vše jsou střípky života...

Ptám se stále proč a proč

a odpovědi se mi nedostává.

Proč je život kolotoč?

A je má cesta ta pravá?