Tichá

Tichá

Schoulená v koutě,

tisknu se ke stěně,

vlhkýma očima sleduji upřeně,

své bledé ruce.

Kolik slz už daly mé oči

potokům šedivých měst,

proč svět se tak rychle točí

a hvězdy už nechtějí vést?

Dítě si může  jen s nožem hrát,

snad jsem slepá, ale proč zdá se mi,

že lidé nechtějí mě milovat?

Láska k princi, princi z mých snů,

co u loďky do moře Neznáma stál,

cesty Osudu jsou nestálé jak z lnu,

ale hledat budu dál...

Jak tiché jsou dálky celého světa,

ale i v prázdnu motýl - Naděje létá,

když chceš být nalezena,

KŘIČ!

Jinak tvůj motýl uletí pryč...