Co je štěstí?

  Co je štěstí? Pro každého něco jiného. Je to nehmatatelná součást každého z nás. Někomu ke štěstí stačí málo a někdo potřebuje vše. V našem světě je to zařízeno tak, že člověk není nikdy s ničem spokojený. Pořád chce víc a víc. Stejně jako já jsem prožíval štěstí s osobou, kterou jsem psal nedokončený příběh. Teď prožívám štěstí z trošku jiného a přitom tak úzce spjatého soudku. A Tou je narození naší holčičky. Nikdy jsem nevěřil povídačkám o tom, že když se mu narodilo dítě bylo to jeho štěstí a nikdy na to nezapomene. Vždy jsem myslel, že přehánějí aby byli zajímaví. A teď k ním bohudík patřím i já. Proč bohudík. Opravdu je to nádherný pocit stát se otcem dítěte. Je to něco neuvěřitelného. Takový obrovský zázrak a já byl u toho. Ano byl jsem u porodu a byl jsem velice rád, že tam můžu být. Vůbec jsem neomdlel ani mi nebylo špatně. Držel jsem manželku za ruku a hladil jí po vláskách. Bylo mi jí hrozně líto. Skoro jsem brečel. A Pak po 5 a půl hodinách vykoukl ten tvoreček na svět. A to už jsem se neubránil slzám, ještě teť když si na to vzpomenu lehce zaslzím. Sestřička mi řekla abych šel s ní se podívat jak bude čistit naši holčičku. Byla celá rudá mokrá ani moc nebrečela. Já tam u nich stál jako zařezaný neschopný pohybu. Celou dobu se mlčky díval. Je nádherná, je naše? Je zdravá? není moc hubená? Ta rudá barva je normální? To vše se mi honilo v hlavě. Z těchto myšlenek mě vytrhl doktor, který mi vnutil svojí ruku do mé a gratuloval mi ke zdravé dceři a bezproblémovém průběhu. Velice se mi ulevilo. A ten den jsem celý nemohl spát.
To je moje štěstí.