Copak zbylo mi?

"Copak zbylo mi?"

ptá se mne převozník

když platím mu svým svědomím

aby převezl mne

někam pryč

daleko od mého zármutku a bolesti

Odpovídám

že navěky zůstane mi

ta nevinná dušička

co ve mně nyní dříme...

Převozník kývne a odvětí:

"Jsi bohatá žena

a své svědomí si ponechej

ještě ho můžeš potřebovat...

Vezmu si Tvé slzy

a nitky šedých vlasů

- to jako úplata za mé služby postačí mi."