a přeci je ticho

nejvíc: (zima se smráká) v korýtku z dlaní topí se viny a přeci je ticho... *

děěěkuuuujuuuu..... :) Kirke69: to byla skoroúvaha :) ne, nebudem, stejně by to nakonec bylo jen o tom doufání ve šťastný konec... :/ přeju pěkný den, bolí mě ucho :(((

*

děkuji za zastaveníčko... tohle je první dílko, které vzniklo naprosto spontánně bez jakýchkoliv úprav, proto většina nechápe a zbytek si myslí, že pochopil Kirke69: budem? :) hulím: představ si svatební bělost v kontrastu s krví prvního milování a zjištění maminky, že jste nepočkali do svatební noci ;))) Rézi: nějak jsem si neuvědomila, že jsem ji napsala večer před valentýnem... nevím, možná možná máš trošku pravdu, ale náplň básně mi v hlavě ležela už dýl... víš, když oba doufají, že jim to spolu vydrží fakt dlouho a pak jsem spolu jen kvůli tomu doufání... chrochty chrocht :)))

ten otazník znamená cestu dál?

pozór, to psala hulila ne hulím, my sme dvě :o)))) to je jak od nicka ceva.... bílé svatební šaty a krev jojo...

v korýtku z dlaní topí se viny když na polední šat krev trochou nakape * kolikpa dívek by se provdalo, kdyby byla svatba podmíněna věnečkem...? o:-)

Áha! ;)

moc nechápu:( četl jsem si tohle dílko víckrát, ale smysl mi uniká.

budeme si hrát...

jak nářky matek když na polední šat krev trochou nakape hulila tohle moc nechápe.... jinak je taková... po špičkách to jo... nejspíš u toho posloucham špatnou hudbu

Valentýn? Pro samý smích zapomněli na slané ticho...a přece je.