Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepřichází deprese se záplavou svých chyb a plachetnicí Blbosti.
14. 02. 2006
7
0
2303
Autor
Natali_A
měla jsem ve vlasech místo sponek
papíry
špinavé
od všech tatínkových piv
a bála jsem se
že snad jednou
klesnu
v
těch
mrtvých očích ženy na Prodej
do kterých
právě
vnikl
hravě
prst
moci
a všechna poprsí světa
ohmatal
on.
zašpinil
a možná se při tom smál.
a já řvala
do tátovy
rakve
od piva
jaké to je
být sám
depresí omýván
být ostrovem. velkými odsouzených smutků
najivního
snad dítěte
děkuji Ti Slečno, moc...
to byla taková chvíle..zvláštní.. myslela jsem na tátu a i když byl vedle v pokoji tak byl daleko. možná mi rozumíš, asi ano..
:o) děkuju
Vzdálený_hlas_moře
02. 04. 2006
Děkuji Vám všem...
Matěj: Děkuji Ti, ale obávám se že zítra zase budu psát jinak...