Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se..save the rituals..
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
nemohu spát,
polštář mě tlačí a kolem krku mi noc položila náhrdelník
se vzorem černých chryzantém
s bílými květy z vymlácených vitráží..
můj noční zpovědník,
pan obraz co visí zdem
na kůži ..on pláče a tíha barvy odnáší
linie stékají po stěně
a na podlaze zakládají špíny kalužin,
objímám se rameny a stísněně
nevěřím
tři minuty meditace v ranním shonu
občas i v práci a často cestou domů
zapovídají se pod hrozbou kruciátu bez piety.
právě teď za Tebe lidstvo zakazuje kouření a cigarety..
nemluvíme spolu, ne teď, ne za hodinu
a už vůbec ne zítra, probouzejíc se
nemá komu vyjevit radost z nového jitra,
místo tepla vlastního těla posíláme milovaným a důležitým jen malované karty,
vezmeme si telefon, zavřeme se do pokoje a obložíme ho umakarty,
nezkoušej mluvit, když už Tě pozvou na nějakou párty,
dnes se totiž nemluví, dnes se dělá
povím vám pohádku: .. byl jeden nešťastný muž a kolem něj jeho cela
vězení beze slov - vše bylo totiž již nejspíš řečeno a třikrát podtrženo
zavřeno do krabice a posláno do Států na rozbor,
človíček nese Tvoje jméno
a promiň že se odvracím, nemůžu za odpor
nečteme verše, vždyť je to směšné
všechny ty vzletné city pche! jen pouhá chemie..
v tisíci oknech tisíce životů všechny tak marné a tak spěšné,
umíráš dřív ne žpochopíš že kdo jen spěchá, vrzá postelí a pracuje
ve skutečnosti přežívá a vůbec nežije
pryč se snídání - jen ráno zdržuje,
trvalou depilaci vousů, vždyť holení zabere tolik času
(budou mi chybět minuty v koupelně jen s vlastní tváří)
až vymění všechnu složitou a zbytečnou krásu
za efektivitu a rychlost taky jim to bude líto
a nepopřou to ač se snaží
urážíme cizí svaté
nejspíš pro to že nám již není ničeho svatého,
ta rozmáhající se prázdnota mě mate
chcete nesmrtelnost? na, prosim, tady jí máte,
vemte si smrt, bič na štěstí a spalte ho
já totiž ve světe kde se nekouří a kde je všechno stejně laciné
nechci žít,
jelikož tělo zde snad přežije, ale mysl zahyne
nemůžu spát
a v kanálcích očí
mě ošklivě pálí
dva tisíce šest nožů totiž
teď vraždí po přítmích
zvyky, příběhy a rituály