Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKouřem
18. 02. 2006
1
1
1967
Autor
trochusatori
Pro Lidušku
„Bohužel“ řekla a pohledem sjela na stůl.
Upil jsem se k dramatickému snění
A potají si na záchodě usmyslil,
Že jsem přece jenom obyčejnej vůl.
Sedl jsem si vedle ní a klimbal nad pivem
Odhodlán vyklopit nával sebe
S doufající tajemností, že kdesi splynem
V jedno naše nebe.
Odešli jsme z kouře na ulici kapek
Posetých vzduchem pár jich letělo.
„Ahoj“ s úsměvem jsem řek,
Ačkoliv ještě chvíli žít se mi chtělo.
1 názor
ale ty jsi zlá
já se umim popichovat jenom po internetu, ale pak naživo je mi to líto
první sloka vypadala na opravdu dobrej vývoj...pak ale čoveče čím dál horší...
první sloka dobrá
druhá by byla fajn - kdybys jí nezazdil posledním řádkem (v jedno naše nebe - šmarjá :-)) a třetí totéž (ačkoliv ještě chvíli žít se mi chtělo - to je fakt síla :-))
tak tak asi :-)