Tragedie na toaletě

Tragedie na toaletě

Sedím na porcelánové mušli sám

s toaletním časopisem si povídám

tlačím silně čím dál víc

až cítím píchání u plic

Střeva jako by chtěly z těla ven

venku prší- nám to černý den

tlačím - řítní svaly serou víc hoven

v proudu pachu nejsem lidstvu roven.

Serou a nechtějí přestat srát

slyším řitní otvor se párat.

maso bolestí kříčí v krvavý hic

o kráse bezbolestné nevím nic

Nervy trhají se v silné křeče

ze řitě mi proudem černá krev teče.

Křičím do prostoru hajzlu sám ,

že si prdel mrtvolně roztrhám.

Slzy slané po lícni kosti kapu,

mé smysly už nic nechápou.

Jen do ruky papír toaletní vkládám

a z hajzlmísy v bezvědomí upadám.

Z prdele mi krev v bolesti proudí,

mé myšlenky v bezvědomí bloudí.

Mé tělo bez krve pomalu vysychá ,

a duše smutná do světa si z těla uniká .