Studentce psychologie

Studentce psychologie

Tak jasné tak vědomé

Co křehkostí tě uhrane

Jsem do koruny stromu

Kde na účtu zbylo místa

Toto je kříž

Ježíše Krista

Vepsal nehraně

Jednou jen a pak už ne.....

Řekla mi že z polohy stromu vyplývá orientace k srdci, nezakořeněnost

a já jí nastavil svůj opilý hezounský ksichtík sral na její názory

Psovsky jí hleděl do očí a na rty - nervózně jsem vyfukoval kouř

aby postřehla napětí mezi námi a přijala mě mezi své nohy

nebyla vůbec hloupá jen osvícená přesvědčená Církví psychologie

nedokázala přijmout ani jediného pěšce Morissonových šachů

A mezitím co jsem močil odešla domů

Den před tímto dnem jsem zachytil pohled jedenadvacetileté medičky

Takřka beze slov jsem ji pozval a už při představení jsme se líbali

Nikdy jsem nepoznal tak inteligentní bytost první žena která mě

intelektuálně převýšila, už ji nikdy neuvidím, odmítnutý

Ale na pár vteřin jsem svíral v dlani její ňadro její ňadro

Není to vůbec o názorech jen o ksichtu, tabu balení při balení a krámech

Ale ty zdá se rozhodují až ve fázi konečné postávání před domem

(nebo u žlutého taxíku který tě tehdy odvezl

proč jen nevím kde jsi a kdo)

jednu fakt škaredou holku jsem takhle kdysi dovedl domů

vyběhla do patra se přehnaně navonět a pak se chtěla milovat na schodech

byla ubohá a k smíchu ale jen pokud je ubohá prostitutka kterou kdysi znásilnili

nahlédnutím do motivů vždycky nalezneš dobro – možná

ale co potom reprezentace studentů mláticí v experimentu spolužáky

není v tom žádná výmluva – vysrat se na hloubku ostatních lidí

a ve svojí hlavě hledat hloubat běhat zkouřený opilý zfetovaný

piko mi dalo víc než prohlídka Špálových obrazů

když jsem v rámu dveří viděl ňadra Alžběty visící nad tvým hrudníkem

ňadra žhavě mimorozměrová jako tav, ňadra Alžběty z Kůží

když jste oba zářily stejným odstínem k zešílení

bronzoví bronzoví bronzoví bronzoví

honím si nad svými básněmi

a jediné co mi Zuzana Tomášová řekla na jiskření mezi mnou mužem a tebou mužem

a konci mé lásky k ní

Že si myslela že po prstech v zadku toužím jen jejích

(v tu chvíli mě napadl vtip že to nebudou prsty

ale asi by nedokázala pochopit pointu prázdného vesmíru)

ubohá stejně ubohá stejně k smíchu

otec ji mlátil a odporná smažka znásilnila do prdele

ale můžeš tím omluvit ztělesnění Lži, bohyni Děvku?