schovávaná

neschovávejte se.....

V tichu se krčí - a je sama,
neslyšně tají v mrazu dech.
Jak mrzí ji, že nevyhrála,
jak mrzí ji, že citem vzplála,
tak drží ji ta víra planá,
že dosud ji nikdo nezaslech...

Prosvitlá zář jí barví víčka,
v šeru se skrývá marná zlost.
Kolena tisknouc -křeč v ní se vzpíná,
na starou zradu se nezapomíná!
Snad jen nadějí si víru hýčká,
opatrujíc ji jako skvost...

Pak vstává, v srdci jí zvonky hrají,
vstává, - a zkouší piruetu.
Potichu tančí šedým rájem,
svou duší, jako rodným krajem.
Kroky jí v písku zanikají,
s úsměvem čeká na odvetu...

---