Polštář z kachních per

Špatná doba a špatný vkus dopomohla některým, k těm železným postelím, co ji jen v blázinci má každý můj druh. A že oni nevědí, že jsme bez viny, každý tady ví, nepomohou ani erární peřiny když ti sestra řekne, jehlu ti do tvé kůže ponořím a tvá duše povadne, je jako vlastní stín. A v bludech opiátů, našich nedobrovolných milenců pro každý den, stírá se špatná doba, jak ze skla ostřikovač zahraje si s mrtvým motýlem. A v rámci nemožnosti pod polštářem z kachních per, nikdo tvé slzy neutiší, nejsi hoden lidských řečí, nejsi ani počmáraným papírem.

---