Je to láska???

Je to láska???

Podíváme-li se o pár desítek let zpátky, musíme si přiznat, že tehdy měla láska už jen jako slovo daleko hlubší význam než dnes. Mladí lidé si sebe navzájem daleko více vážili, svou lásku vyznávali tomu druhému v dopisech a těšili se na to až se zase večer setkají u rybníka. Kdežto dnes mladí lidé vyjadřují lásku v krátkých textových zprávách, do kterých se přeci tak rozsáhlý pocit vyjádřit nedá. Schůzky se plánují a posláním zprávy zase ruší. V dnešní době se láska s romantikou spojuje už jen málokdy. Zamysleme se tedy. Znamená slovo ,,láska“ pořád to samé co tehdy?

Pro většinu mladých lidí dnes není problém seznámit se s opačným pohlavím. Ostych z lidských povah mizí. Vždyť stačí zajít si s kamarády na diskotéku. O seznámení není nouze. Problém je však podle mě v tom, že mnoho lidí jde na diskotéku právě jen kvůli tomu. Nejdou si zatancovat, uvolnit se po náročném týdnu, ale jdou hledat nového potencionálního partnera. Většinou se však ale na takovýchto místech člověk s pravou láskou nesetká. A co tím chci říct? Tohle všechno má za následek, že mladí lidé obrnění nesčetnými zklamáními nejsou schopni hlubšího citu. Mladiství začínají svůj sexuální život kolikrát už před patnáctým rokem (koneckonců důsledkem toho je i snížení trestní zodpovědnosti na 14 let). Možná jim chybí láska rodičovská nebo jsou až příliš ovlivněny všemi médii. Ale když někdo už od tak nízkého věku poznává intimní stránku života, nemůže si podle mě lásky vážit. Dva lidé se mají poznat, a až pak začít vést sexuální život. V opačném případě se v jejich srdci postupem času rozlévá prázdnota. Přestávají na lásku věřit, ač jsou to v podstatě pořád ještě děti. V této době by měli lásku teprve poznávat a ne v ni ztrácet důvěru. Hlavním cílem je už JEN tělesné uspokojení. Ubližují, neboť nechtějí, aby jim bylo ubližováno. Jejich způsob života se jim zdá normální, neboť v jejich okolí jím lidé žijí taky. Tím však pokračuje řetězová reakce, která s sebou nese smrtelnou nemoc - AIDS. A tak umírá i spousta lidí, kteří na lásku věří, milují a chtějí být milováni, avšak potkají někoho, kdo tohoto citu není schopen. Uznejme, je těžké poznat, zda je k vám ten druhý upřímný a nechce vám ublížit, ale i přesto nesmíme na lásku zanevřít. Zklamání sice bolí, ale s prázdnotou v srdci je život jak kniha bez textu.