Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVlaková
01. 03. 2001
4
0
2105
Autor
LILINKA
Míhající se obrazy
světa našeho,
odráží se v sobě navzájem.
Padá opona z mých řas.
Záblesk osudů jedoucích proti mě,
marně světla zhasínám.
Odsoudím se k izolaci,
jak krásně voní samota.
Unavené myšlenky se plouží.
Zas minuli jsme ostrov,
zachyťme světla falešná.
Nejen vně, ale i uvnitř již je tma.
****-
moc pěkné! mám jenom kosmetickou připomínku: osobně by mi víc ladilo, kdyby bylo napsáno "našeho světa" a ne "světa našeho", a "falešná světla" místo "světla falešná". Takhle obrácený slovosled nemáš pravidlem v celé básni a tak na mě působí trochu rušivě. Ale jinak vážně dobré - tip.
V železném oři mám podobné vnímání... :-)
P.S. Kde jsou ty fotky ze srazu,co???
Krásné.
I já, ač s tebou nejedu ve vlaku, jsem pocítila záblesk tvého osudu.
Nejhorší je, že když ti půjčím lampičku, vůbec ti nepomůžu.
Ale tenhle TIP falešný není.