Padají hvězdy ... podívej!

Také vám bylo někdy krásně, a přitom jste se báli?

Tak jako Shakespeare sonety
zkouším své básně psát
zkouším v nich říkat: "mám tě rád"
sleduji při tom komety

Nejsou to zlaté vlasatice
jsou to jen hvězdy letící
s každou z nich úsměv na líci
snažím se přáti ponejvíce

Každý ten úsměv v mysli mé
krátce mění se v přání
nemám však ani nejmenší zdání
komu se v tváři rozvine

Jak hvězda hoří
mění se v prach
úsměvy mizí

... mám z toho strach

---