Dostaveníčko

Dnes dalo si se mnou dostaveníčko mé svědomí.

Prý jakýsi boj je třeba podstoupit.

Ano, v nejnevhodnější dobu. Budiž.

Nelekám se nikdy, proto ani teď nevidím důvod.

Započalo věci minulými.

Och, kolik prachu zvedlo. Vskutku nemám zájem o špínu,

když přivykl jsem mít si ruce denně.

Však prach se opět usadil a na jeho povrchu přítomnost.

Zde mám dojem, jako bych spatřil slzu. V duchu jásám.

Není moje.

Ó živote, jak jsi sladký. Dopřávás mi tolik krásy. Sousta veliká a pití dosti.

Líbí se mi ve společnosti svědomí.

Není hlučné, náročné a teď se někam ztratilo.

Na budoucnost řada nepřišla.

Leč příslib mi byl dán o výsledku boje. Doporučenou poštu nyní očekávám.

Co to? Dopis do vlastních rukou pro mne?

Netrpěliv otevírám psaní...

                                                                                               ...odesílatelem je smrt.