Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Mlčíš

15. 03. 2006
1
0
1394
Autor
Lorwen

Venované niekomu, koho som zboznovala a stale zboznujem. Bohuzial to (uz) nie je vzajomne.

Už ku mne neprichádzaš

A nepýtaš sa ma

Či sa mám dobre

A ja už ti neodpovedám

Otázkou

Vždy len to isté

Stále zabúdaš

Že máš nás v ruke

Nás dvoch

Odkedy sme sa naposledy videli

Som začala nosiť okuliare

A mám prepichnuté uši

A v tvojom úsmeve

(milom ako vždy)

Je opak mňa

Nič sme si nesľúbili

To je pravda

Iba ja

A

Môj sen

Ty

Si stále so mnou

Len o tom nevieš

A vzďaluješ sa stále väčšou rýchlosťou

Bolo nám tak dobre

Spomedzi mnohých

Práve ja

Som tá

Tebou vybraná

Bola...

Viem

Že tvoje city boli podobné mojim

Tak čo sa zmenilo

Stále ma prenasleduješ

V snoch

Tak dvakrát do týždňa

Nemôžem sa ťa zbaviť

A ty mlčíš

Mlčíš

Mlčíš

Mlčíš

Mlčíš

Mlčíš

Mlčíš

Do zbláznenia...

Nič mi nepovieš

A ja neviem

Čo robím zle

 

 

Už ku mne neprichádzaš

A nepýtaš sa ma

Len

 

Mlčíš

Mlčíš

Mlčíš

 

Mlčíš

 

Mlčíš

 

 

 

Mlčíš

 

 


_nemo_
18. 03. 2006
Dát tip
Je to s velmi silným věnováním, proto se k dílku nechci nijak moc vyjadřovat, pro mě to nemá tu správnou hodnotu...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru