Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSen
01. 03. 2001
2
0
2330
Autor
Mea
Krásko, usychá nám lípa.
K rybníku je to kroků málo,
že by nám to za to stálo
vzít korbele na vodu?
Krásko, trhá pod tebou se síťka.
Ležíš na ní šťastně, spokojeně,
mě u židle noha praská,
nepůjdeme ke krbu?
Krásko, usíná nám láska.
Kam poděje se,
do hrobu?
Krásko, já ti podám ruku.
Půjdem spolu zalít lípu.
Uvidíme zda-li úsměv
s úsměvem se spojí v tichu.
Heheee :o) Takhle jsem psal jo? :o))) A už tak píšu zase, historie má zajímavej smysl pro humor a opakování se :o) Opakovaný vtip ale přestává být vtipem ... on to ale neni vtip ... takže zas nevím co plácam :o)
Navždy_Tvůj
11. 10. 2002
vždy stojí za to lípu zalít ... stejně jako lásku, která začala usínat ... :c))
nejsem si tak uplne jistej jestli jsem to uz cet, protoze ten zacatek mi neco rika, ale konec ne...kazdopadne ten konec prave stoji za to...je to dobry, fakt se mi to libi...
Jestiže to takhle opravdu cítíš, tak určitě stojí za to tu lípu znova zalít. Držím palce :o). Típ