Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se"Slova"
03. 03. 2001
4
0
1903
Autor
christi
S telefonem v ruce stojím,
vytočit se číslo bojím,
tělo mé mě neposlouchá,
hlas se třese, srdce bouchá,
proč se stále tolik bojím,
s prázdnem v srdci tady stojím,
říkat slova by sem chtěla,
kdybysem jen komu měla,
kéž bys taky trochu chtěl
na vše staré zapomněl.
Astalavista
01. 04. 2001
ja bych nerekl, ze jde cely konec do ztracena.. ale ty posledni radky by vazne chtely trochu jinak.... tak ten TIP davam mozna trochu napred, ju?))
Začátek je víc než slibný, ale konec místo gradace jde jaksi do ztracena. Škoda.
Zolo:Diky))
Albi:No taky mi to tam nejak nesedi, jeste si k tomu musim sednout, ale diky. Mimochodem ted zkousim psat text k pisnicce, mam hotovou prvni sloku a refren, jeste kdyby me napadla nejaka ta druha a treti sloka. Musim pockat az se zase neco stane a me to napadne znicehonic.Diky moc.
...říkat slova bych já chtěla
kdybych jenom komu měla...
začátek mě zvláštně upoutal, protože evokoval mé vlastní vzpomínky, ačkoli když už jsem držela sluchátko a byla docela odhodlaná, neměla jsem prázdno v srdci a jeho klidný hlas uklidnil i můj - ale tohle je o něčem jiném :o)
J: Diky, tak ja to tak citim jeste dodnes. To prazdno v srdci ma svuj specificky vyznam, ktery tu radsi nebudu vysvetlovat, snad nekdy jen tak mezi nami devcaty.