Slova v interpunkci

Schovávám pro tebe (strašně dlouho) slůvka v interpunkci
Jen pro tebe   Nevím už co s nimi a proto z nich po večerech slepuji večerníčkovské

čepice a chodím se toulat         Čas od času mě potkáváš v ulicích
Vždy se zastavíš a říkáš:

„Vás já odněkud ZNÁM, můj milý, Vás já odněkud
Z N Á M"

Pak jdeš domů   Sedneš do svého oblíbeného ušáku a
zapálíš si DžíPíeSku se zlatým prstýnkem
Vyfoukneš kouř modrý jako kovová špona  Jsi sama  Ty  Brambůrky  A televize...

A přitom všechna ta slova byla a jsou jen tvá  Všechna  Do puntíku (jako by to nebylo

j e d n o)  Pak jdeš spát na naší starou bazarovou postel s velikou dřevěnou pelestí  

Bývala celá popsaná slůvky v interpunkcích   Celičká

Jedno vyryté několikaverší si dodnes pamatuji
Jmenovalo se:
Vidím tě svítat (autor neznámý)

Vidím tě svítat A já doručený
poštmistr znavený dlouhou štrekou
Vidím tě svítat Čas je bez vší ceny
když dny se bez tebe vlekou

Vidím tě svítat Rukou do pelesti
vrývám že nebudem nikdy sami
Vidím tě svítat  My dva máme štěstí
a proto píšeme epigramy

Další si nepamatuji....
Někdo bláhový? Optimista? Nevím! Snad! (Jako by to nebylo  j e d n o)