Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStrach je lidský úděl
Autor
tonas
Strach je lidský úděl
V životě jedince i společnosti se vyskytuje fatálně a od počátku strach. Psycholog by k němu jistě řekl mnoho odborných skutečností. Domnívám se však, že tento fenomén má mnoho rozličných podob vyskytujících se v tak obecných a různých podobách, že přesahují nejen psychologii a zaměstnávají jiné obory.
Jen strach z všelikého strádání by byl námětem na pěkně vypasenou monografii. Strach z hladu, žízně, zimy, nemoci, stáří, smrti, strach ze ztráty blízkých, strach z bohů, z nekonečna, v němž jsme tak nepatrní, jako bychom ani nebyli, strach z nešťastných náhod vstupujících do našich životů, strach z válek, z bezpráví, ze svévole mocných, strach z přírodních živlů, strach z budoucnosti et cetera et cetera.
Sympatický mezinárodní dokument Listina základních práv a svobod pokládá strach za tak závažný fenomén lidského života, že si v jedné své klauzuli dokonce klade za cíl osvobodit člověka od strachu.
Je to dojemný a sympatický nesmysl vloudivší se do tohoto elementárního mezinárodního dokumentu.
Strach je nezrušitelným údělem lidským, a osvobodit od něj nemůže ani milion významných listin. Snad jen strach ze samozvanců, bezpráví a svévole mocných, kteří nás obklopují a jsou stále nebezpečnější a nesnesitelnější, by byl v jejích možnostech.
Snad jen na čas může člověka zbavit strachu omámení psychotropními látkami a na trvalo bláznovství nebo smrt. Dnes se mluví spíše o depresích a fobiích než o strachu, ač je to totéž. Lidé se bojí různými způsoby, odvolávají své vědomí a oddávají se pomíjivé lhostejnosti k vlastnímu bytí.
Bohatá evropsko-americká civilizace a její lidé se bojí více, než se bály skromné civilizace předcházející ji v čase. Člověk žije v nejistém pohodlí, člověk má mnohem více času vzhledem k technickým vymoženostem, které leccos obstarají za něj, proto může více myslet na "nesmysly“ a pěstovat své strachy a sledovat truchlivé skutečnosti ničené přírody a celé planety.
Člověk, jehož geometrickou řadou přibývá, jemuž slunce zastírají jedovaté mraky, v jehož řekách tečou mrtvé vody, jehož země je stále otrávenější, člověk, který vyjíždí za kouskem slušné přírody desítky kilometrů daleko ze svých ukoptěných měst, je přece nuzák s vyhlídkou na své trvale rostoucí nuzáctví nezávisle na tom, že dobře jí, dobře bydlí, dobře se obléká a je pohodlně mobilní na velké dálky. Strachu z osudů, které jemu a dalším generacím náročný způsob života přináší, jej už asi nezbaví nic. Snad kdyby se rychle a globálně probudil rozum a z něj se zrodila skromnost a etika? Ale všichni víme, že to je nepravděpodobné a vše dospěje až ke hořkým katastrofickým koncům.
Publikoval(a): pla-ton, 2.4.2006