Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž tají smutky
03. 04. 2006
9
0
2283
Autor
JirkaS
V korytě melta a břehy samá špína
voda svým křikem všechno přehluší
Z rádia praská zpráva z Klementina:
"Mraky nám kotví pevně na duši"
Na kopcích taje...V kůži prašivého
oděné louky - Jaro na dostřel!
Rádio dokola mele podle svého
(Nemám tu sílu abych se s ním přel)
Proto tam sedím celý promáčený
vysouším slzy z konců jejích řas...
Střecha ta vetchá je A oči smutné ženy
plní jak řeka rychle moji
hráz
uvod zase raz uplne nadherny.... a zaver tiez. A medzitym kopec zaujimavych myslienkovych obrazov.... hlavne to s tym Klementinom....
Az na jeden, "Nemám tu sílu abych se s ním přel" sa mi zda ako naplast na nevyhnutny rym.... nenaslo by sa nieco lepsie?:-)
ano * T
doufám, že vítr odnes mraky
že slunce už jenom svítí
přála bych si to moc taky
cítit světlo, vůni růží
něco zásadního proti počítání slabik?
ale i tak, hlubokou poklonu, uctivý potlesk, upřímnou závist :o)