Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProč...
06. 03. 2001
5
0
1971
Autor
dablik008
Hladil jsem růži,
a pak trhal její lístky,
má mě ráda, nemá mě ráda,
proč jen jsi začala plakat,
a schoulila se do kouta,
jako ublížené zvířátko,
proč jen jsem spálil ty mosty,
zoufalých povzdechů,
proč jsem tě nechal plakat,
něhu pošlapal s těmi lístky,
a nechal tě snít
horečné noční můry,
plné marných výkřiků bolesti,
proč jsem tě radši nevyhnal,
do mrazu noci,
nenechal tě umrznout,
se zoufalým výrazem v bledé tváři,
ale šťastnou v neštěstí,
proč radši jsem tě zabil tím,
že chtěl jsem tě milovat…
slzy
bolest
kámen v hrdle
srdce s láskou v posteli
pluj si mezi krami
vřelé kuličky
na nich zasyčí
nic - nic neutiší !
vše - vše slyší
cit, hlas, touha
SRDCE / MOZEK
Z N I Č T E
JE
! *Ť*
no jo, takovej je život, co naděláš .. i když, z básnickýho hlediska mě to až zas tak moc nenadchlo, možná příliš obyčejným přirovnáním k růži ..