Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTouha
10. 04. 2006
7
19
4281
Autor
elfka_Sea
Touha
Vydat se na svou první pouť,
touha zrodit se.
Mít víc a stejné jako jiní,
touha vzdělat se.
Kapka rosy po rtech stéká,
touha ochutnat.
Rudá růže mezi bílými ňadry vložená,
touha dotknout se.
Roztoužená slečna a její nahé tělo ve tvé posteli,
touha spojit se.
Zavírat oči před realitou,
touha zasnít se.
Cítit spalující žár, tam kde není třeba.
Touha napít se.
U stolku dvě židle, z nichž jedna volná,
touha sblížit se.
Mít v co věřit, když si na světě sám,
touha modlit se.
Nejjednodušší cesta, jak utéct od každého problému,
touha zabít se.
19 názorů
všechny touhy -až na poslední- jsou optimistické, jsou to začátky, jsou to přání, je to život v barvách, dravé chtíče, nejásá jen láká a poslední je tam vyváženým protipólem (ale jak už jsem řekla, dnes by tam mohl být jiný protipól, pro mě však stále záporný)...každého obohacují jiné věci..., někdo je materialista a obohacuje ho to.. já nejsem a taky mě právě tato skutečnost obohacuje :)))
vypravej mi o skryte radosti v teto basnicce. Prave proto, ze svet je smutnej - zpravy jsou smutny, tak poezie muze byt taky protipol. Ale ne nutne. Poezii je mnoho druhu. neni jen jedna jedina. a kazdej piseme jak umime. mel jsem vyhrady proti tvoji basnicce, protoze jsem ji na prvni pohled shledaval depresivni a mam pocit, ze moje deprese, jakkoliv obrazne zpracovana nikoho moc neobohati..ale rekni mi prosim v cem je to optimisticky, at je to jakkoliv tezky, protoze kdyz to nereknes slovy, jako by to pro me nebylo:)
Nebylo to neštěstí, byl to nevěřící pohled na svět...a věř tomu, že mě držel hodně dlouho, žádná deprese, žádný měsíční, či roční stav.
Poezie má přinášet něco dobrého? A proč to nedělají třeba televizní zprávy? Není to právě tím, že to všechno k životu patří a obačs si díky tomu uvědomíme, že vlastně oproti ostatním problémy nemáme, nebo si začneme něčeho všímat, či vážit? Pro mě je poezie propojení s životem, radost, touha, soužení, smutek, milování (atd.), to vše patří do života i poezie. Stejně jako muzika, také není jen o tom dobrém. Též si myslím, že záleží, jak se na věci díváme, mně třeba tohle dílko nepřijde depresivní, ani smutné a vím i o dalších, které tak působí jen na venek, ale i tak se nacházejí lidé, kteří pochopí jeho pravou podstatu a skrytou radost. Díky za Tvé názory, nutí mě přemýšlet a to já ráda :)
tak to je pochopitelny. Osobne si myslim, ze vlastni nestesti bychom si meli nechat pro sebe. Klidne se z toho muzeme vypsat, ale nase deprese na papire nikomu asi nic dobryho neprinesou. a nebo k cemu si myslis, ze je poezie?
Smíšek:-) : díky
atjoV: samozřejmě, že je mnoho lepších cest.
To nejsou sebevražedné tendence, dnes, už bych závěr také napsala jiný.. to jen tenkrát, z pocitů vlastní viny, jsem stíny zaháněla splíny... a prochladlá z mostu pozorovala vlaky a jako ptáci, chtěla jsem umět lítat, mezi stromy, sny i mraky...
ooo sebevrazedne tendence. ale myslim, ze jsou i mnohem snazsi cesty. Treba zabit ten zdroj problemu:))
aj... to je mi líto. kdo ví co teď prožívá...
taky jsem si rád popovídal
pochopil jsi správně neudělala...to zaváhání (zmatení) bylo možná způsobeno tím, že jsem znala jedny oči,ústa, ruce,duši někoho, kdo to udělal...
ano smrt od něj patří stejně jako smích, pláč i každé svítání...díky za milou polemiku
chápu. to řešení se nabízí... pochopil jsem to tak, že osobně bys to neudělala, ale pak mě zmátlo, že jsi se toho zastala. vyznělo to jinak, než teď říkáš :) nevadí. líbí se mi, že si to dokážeš obhájit a vysvětlit.
smrt patří k životu...
Ne nazahltil, jsem moc ráda....ale hodně zapomínáte (všichni, kdož jste ke konci kritičtí), že je tam "Touha zabít se"... může to být tedy převedeném smyslu asi tak, že každý asi někdy pomyslel, proč je tady, jaký to všechno má smysl, proč právě on a proč v takové míře... nenapsala jsem, že se ta touha uskuteční..ale chápu tě. Věřím v reinkarnaci, takže ani pro mě by nebyla smrt řešením a nepodporuji ji, jen... prostě tam je.
je pravda, že nevím, co se může dít v mysli sebevraha, ale považoval bych to za takový nejlehčí útěk. ten poslední dvojverš jsem pochopil trochu jinak. to je asi tím, že jsem kritický k sebevraždám... mám k tomu výhrady a jednu připomínku.
sebevražda nemá smysl. ve své podstatě nic neřeší. může se zdát, že ano, ale... příjde mi to podobné, jako když člověk má něco za úkol, ale protože se mu nechce dělat, tak jde spát. jenže když se ráno probudí, stejně jej bude muset řešit. a tak pořád dokola. dalo by se to převést, že sebevražda taky nic neřeší. může to znít divně, ale i když se člověk zabije, stejně bude muset splnit svůj úkol... je to názor...
Sokrates říkal, že smrt není zlá. snad se i na ni těšil, ale přesto sám říkal: ,,Člověk nemá právo sám si ,,udělat dobře''.''
takhle bych to viděl.
doufám, že jsem tě moc nezahltil. snad mi to promineš :)
Oldjerry: tuhle básničku jsem psala ve svých 16ti letech..a spíš to se na tom možná promítlo :) ale díky za zastevení i úvahu.
orbital: díky moc... jsem ráda, že se tak líbí. Závěr je koncem, nemusí s ním všichni souhlasit, není to tak vždycky, ale stává se to hodně idealistům, kteří tak dlouho věří a tak dlouho jsou sráženi, až to nevydrží a podlehnou.. takový člověk rozhodně nemusí být blázen, či psychopat. Někdo to odsuzuje se slovy "že to vzdal a je srab...že tohle neni umění"..ale málo lidí zná umění žit a ti co někoho takto odsoudí možná nidky nezažili to, co dotyčný (samozřejmě, záleží i na důvodu...ale to už je zase jiná kapitolka)
ano, ano. líbí se mi. výborné, celá báseň. *
když se člověk zrodil, tak asi toužil po životě, třebaže nevědomě... závěr je trochu drsnější, ale je to tak...
ano, ano. líbí se mi. výborné, celá báseň. *
když se člověk zrodil, tak asi toužil po životě, třebaže nevědomě... závěr je trochu drsnější, ale je to tak...
Hezky associativní - velmi dobrý nápad, ale obtížně zpracovatelný, to je fakt. Trochu se to promítlo ve vlastním díle, ale přesto je to
clovrdik: nebo se ti nelíbí, že jsem jí dala konec a nenechala každého at si tam dotvoří vlastní?
stenos: děkuju
ten konec se mi nelíbí, tak nějak i vybočuje z celý tý básně, která je jinak docela pozitivní
tak koukám, že se mi sem odpověd opět neuložila.. nevadí pokusím se jí napsat znova...
ano dítě nemá ponětí, že se dere na svět. Přesto já to vidím jako touhu. Protože mě to tak přirozeně připadá..at ty si myslíš co chceš.
Problémy každý řeší sám a znám mnoho lidí, co jim to připadá jednoduché. A navíc at se ti to líbí, nebo ne, ta možnost tady je. Netvrdím, že je jediná, nebo správná ,to v žádném případě, ale je tu.
mno ta touha zrodit se je malinko nadsazená, ale mě se tam stejně líbí... prostě když vidim ... jak se ty mimča derou na ten svět..tak mi to tak připadá.. toliko na vysvětlenou...
zabít se symbolizuje.. konec..celá ta "Touha" .. nás provází životem a promin, že to napíšu tak ošklivě, ale znám (bohužel) staré lidi..co nemohou chodit a vidít to jako problém... znám i někoho kdo měl problém a udělal to.. neříkám, že to je správné...ale vím, že se tyhle touhy v lidech rodí....
jagara:
Touha zrodit se = reálná, každé miminko se dere na svět, v tom kví ta touha, nemusí se dolovat jako uhlí.
Realita nerovná se problém, je to život a každý se někdy zastavil a zasnil a ten kdo tvrdí, že ne, tak hrozně lže, nebo s ní bez problémů vychází a nic mu nechybí. Zasnít se je normální a krásné.
Netvrdím, že je víra totožná s modlitbou. Ale pokud v něco věřím, tak se k tomu mám občas touhu "pomodlit"... chci aby bylo zítra hezky, neřeknu si tedy "kéž je zítra pěkně"? Řeknu = malá modlitba.
...navíc čí jsou to touhy??... každé dílo každý řádek se dá více méně vyložit různě a každý si to tak vykládá. Děkuji Ti za tvůj názor a zajímavé zamyšlení
jagara:
Touha zrodit se = reálná, každé miminko se dere na svět, v tom kví ta touha, nemusí se dolovat jako uhlí.
Realita nerovná se problém, je to život a každý se někdy zastavil a zasnil a ten kdo tvrdí, že ne, tak hrozně lže, nebo s ní bez problémů vychází a nic mu nechybí. Zasnít se je normální a krásné.
Netvrdím, že je víra totožná s modlitbou. Ale pokud v něco věřím, tak se k tomu mám občas touhu "pomodlit"... chci aby bylo zítra hezky, neřeknu si tedy "kéž je zítra pěkně"? Řeknu = malá modlitba.
...navíc čí jsou to touhy??... každé dílo každý řádek se dá více méně vyložit různě a každý si to tak vykládá. Děkuji Ti za tvůj názor a zajímavé zamyšlení
mno víš..já jsem vše smazala..a ted jsou tu jen dílka...co někdo chtěl.. :-)
Dlouhjo jsdem zde nebyl, ale ty asi taky ne, co? .-) Musím říct že toto stojí nejen za zamyšlení.....