Na věčnost

Odejdu na okamžik - právě teď.
Políbím tě a v prach se proměním.
Zimostráz poroste chladnou zeď,
tělo mé obklopí hlínou a kamením.

V místech, kde duše trouchní v zemi,
šeptajíc zkazky o vykoupení,
tam najdeš mne ležet mezi všemi,
tak pojď, sestup za mnou do podzemí
a naposled obejmi mé kosti,
pohlaď, co kdysi kůží bylo,
mou krásou se nabaž dosytosti
- vším, co dnes pro tebe tu zbylo.

Tím, co nechali ti červi
- společnost skrytě hodující
na tkáních hnisu a sladké krvi
za hřbitovního svitu svící.

Tam můry k nim tiše slétají,
a ve stínech, kde pobíhají krysy,
slož ke mne hlavu potají
a polib mne jako já tebe - kdysi.