Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŘeky času
12. 04. 2006
0
0
785
Autor
roguen-lome
Ve větru jarním
s kapkami deště,
tvůj hlas jen slyším
a věru, ještě.
Vzpomínky, smyté
jak prach.
Cest dávných, jež
odkrývají strach.
Strach duše,
kdesi skrytém.
Pod listím spadaným.
Dere se ven,
dech svůj zatajím...
Je pryč, ulétl,
vítr jej rozevlál.
Na křídlech odnesl
Ve zpěv rozehrál.
Ptáci na stromech
svou píseň trilkují.
Létají k nebesům,
v kruzích se snášejí.
Lístky v řeku padají.
Proud je unáší,
v spánek je uloží.
Sladkých snů
ochutnat jim dá.
Nektar lásky
kol sebe rozlévá.
Horkými polibky
svá ústa spojují
Čas ztrácí se,
v nebytí pomíjí.
V nekonečno,
své cesty rozpíjí.
s kapkami deště,
tvůj hlas jen slyším
a věru, ještě.
Vzpomínky, smyté
jak prach.
Cest dávných, jež
odkrývají strach.
Strach duše,
kdesi skrytém.
Pod listím spadaným.
Dere se ven,
dech svůj zatajím...
Je pryč, ulétl,
vítr jej rozevlál.
Na křídlech odnesl
Ve zpěv rozehrál.
Ptáci na stromech
svou píseň trilkují.
Létají k nebesům,
v kruzích se snášejí.
Lístky v řeku padají.
Proud je unáší,
v spánek je uloží.
Sladkých snů
ochutnat jim dá.
Nektar lásky
kol sebe rozlévá.
Horkými polibky
svá ústa spojují
Čas ztrácí se,
v nebytí pomíjí.
V nekonečno,
své cesty rozpíjí.