Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tak naposledy

07. 03. 2001

1219

Autor

Margarettka

Ohlédni se zpět, vidíš, né neotáčej se , dívej... vidíš růst svůj první zub, vidíš prvního brouka a víš že ho zbavíš noh... budeš se koukat a poslouchat, jak bzučí. Vidíš první lásku, na rtech cítíš první polibek. Cítíš vůni rudých růží, vzduchu, louky... Ohlédni se zpět, vydrž to, už bude konec, koukej, vidíš, ta sklenice, ty lidi kolem, řikaj vem si, no tak pij. Teď víš, že to byla chyba, měls jít domů, jít spát. Né pít, né si ten ksindl brát. Pak tma a beznaděj, teď smutek a citiš finiš, Poslední nádech a ...Sbohem...

Iblow

26. 11. 2001

Dát tip

no pridam se k nazorum...prvni pulka je opravdu vyborna, ale videl bych mnohem zajimavejsi pokracovani

Carodej

07. 03. 2001

Dát tip

První polovina mi roztočila v mysli retrospektivní film a uchopila mne, táhla zpět po hladině času..... s tou sklenicí se to zlomilo, nečekal jsem tenhle směr, nemám moc rád takové protidrogové agitky, které jsou příliš přímočaré, je lepší použít opisy a přirovnání, dostat se pod onu hladinu, protože pohled zhora zkresluje a navíc je na každém plakátku a v ordinacích všeobecných lékařů. Čekal jsem dohru Soudného dne, film na konci tunelu...... myslím, že to využití alkoholu je v té básni trochu laciné, zkusil bych to nechat v obecnější rovině rekapitulace vlastniho života........ ale je to jen můj subjektivní pohled, pokud bylo záměrem autorčiným tepat notoriky, tak jsem se svou kritikou vedle jak ta jedle. Ale jak říkám, až do toho slova "konec" mne drželo fest:o)