Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePozvánka
13. 04. 2006
0
0
1651
Autor
elapela
Pozvánka do mých snů
oznámila ti rozevření duše
Chtěla by vyhlásit nahotu
a roztavit železo tvého splínu
Nevěřím že ty a já
že jsme omylem velké ruky
že láska se utopí v čase
že jsme dva stěhovaví ptáci
co táhnou za potravou
Dosud jsi neprobádal má zákoutí
a já nepolíbila lůno tvé matky
jež Tě s bolestí vykouzlilo
Ještě jsme neprosekali les utrpení
a nepoznali že čas lásku sytí
ještě jsme se nenapojili ze svých dlaní...
já tu lásku teda taky cítím, ale taky myslím, že tomu něco chybí. nebo spíš přebývá..jo, přebývají tomu všechna ta poetická klišé. k "lůnu jeho matky" se vyjadřovat snad ani nebudu, ráda bych ale vytkla výraz "roztavit železo tvého splínu". nevím proč, ale ty ocelářské metafory mi ježí vlasy na hlavě..
cítím z toho silný cit, možná i lásku, rozumím tomu, že vše uvedené je k pomoci obrazotvornosti a dokreslení, zajímavé, leč něco tomu chybí, snad pepř a sůl...