Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Angel in my garret

15. 04. 2006

1764

Autor

Vonna

andělé jsou kolem (v) nás, jen na ty padlé nemá nikdo čas

Kolikrát se ještě slunce opře do okenních rámů

kolikrát se ještě vzbudím sama k ránu,

se zaschlým vínem na rtech.

češu se , hraju si na anděla,

jako bych neviděla…

Krev na zdech.

Mám už jen jedno křídlo a pár pírek,

zbytek svíčky a šest zkroucených sirek.

Připíjím sama sobě,

dost jsem už přežila v absurdní době,

nikoho nezničím.

Chtěla jsem..jen.. milovat,

však není čím

6 názorů

Vonna

27. 02. 2007

Dát tip

já?tobě?tebe? to není samolibost, ale pocta

Zlý_wětry_vod_řeky

21. 02. 2007

Dát tip

připomínáš mi mě.. je to možná samolibé ale je tomu tak*

blok

21. 02. 2007

Dát tip

láska je zničující po meči i po přeslici !.._:-)*

Mám s tím tarochu problém, ale taky mám rumbakoule včelky a přečteného sandmana.Myslím, že to není tak, jak by to bylo, kdyby to tak mělo být...a je to nesourodě nějaké, ale mám tě ráda:)hezky se ti to menuje