bez názvu

možná už jsem také trochu jinde :-) vidět krásy a cit v okamžicích existence... a vyrovnanost už mi není podmínkou. měníme se furt a furt, řekla by malá Čarodějnice :-)

... rozumím Silly, je tak. Víš, ten vyrovnaný stav je možná štěstí, ale jak dlouho trvá? Tak trochu mi stačí věřit v jeho existenci .. ať už jím proletím kdykoliv, kdekoliv, s kýmkoliv ...

...z vyrovnanosti vyvěrá štěstí... myslím, že se v porozumění můžeme po krůčcích zdokonalovat, ale popsaného stavu nikdy nedosáhneme... byli bycho roboty samořiditeli a pozbyli bychom části našeho smyslu... :-)) ale kdo netouží pohybovat jazýčkem vah, když je mu těžko...

Rozumím ti. dtto slavek. Co bude pak až je vyrovnáš? Bibša: Taky máš pravdu, ale být jednou dole a jednou nahoře každý nesnese.

Občas potřebujeme pomoct, nespoléhám v tom směru pouze na sebe a své možnosti, slovo manipulace..brrr (vím, žes to myslel jinak)

... a možná, že se učíme je celý život vyvažovat ...

Nechci být Váha !!! Nechci být vyrovnaná, chci být jednou dole a jednou nahoře vlivem okolí a né vlastní znalostí fyziky (či chemie).

jenže, když máš pocit, že jsou misky vyváženy, dopadne Ti na jednu z nich třítunové závaží...