Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePotřete veřeje a buďte nazí
18. 04. 2006
0
0
952
Autor
mladěj
Potřete veřeje a buďte nazí
Staromák s paprsky svých sluncí
vtéká laskavě do tajemných uliček
a láká k posezení u vína.
Je už konečně v rozpuku
jako tolikrát zahojené rány…
Egypt daleko
a kdesi v protizávitu bájné Archy
sedí v druhém podpalubí už trochu unavený Noe
a míchá vejce se zbylými útržky
Jeho Svatých slov.
Hněte dlouze a vytrvale,
i když… není si vždy už tak zcela a neochvějně jistý,
zda všechny ty črty pocházejí vždy a zaručeně
výhradně od jednoho jediného autora,
znával totiž ještě jednoho,
také velmi sečtělého a citlivého muže,
ale opatrnějšího,
byl to jeho bratr,…
ale i tak, za pár let,
pod Petřínskými sady,
ale i kolem jiné než vltavské řeky,
pod tichými i upábenými břehy
ozývá se
Hody, hody doprovody!
Malé děti klubají se z vajec a křičí
pesach,
vybíhají ještě polepeny skořápkami do trávy.
ničeho se nebojí, nevědomky mnohdy i v dospělosti,
jsou barevné i bílé,
o půstu jsme málo svítili, byli u nás hosti
a pářili jsme se všichni se všemi
i s hady…
Vzduchem poletují zárodky lidství a droboučký ostrý pyl,
je trochu podmračno, trochu slunečno,
Jidáš šel v noci na Ferneta a teď,
i když nelehce,
tak propocen spí v pichlavém nachu
lepkavě sladké povívající zrady.
Je to snad sen?
Ne, svíce dohořívá…
Hody, doprovody a zase Hody,
rychlé sbalení nejnutnějšího,
Exodus do nepoznané pohody?
Vždycky jste měly vlohy nadané diplomatky
a kurtizány,
něco je jinak,
ženy šlehají proutky muže
a muži začnou kojit, teď už vaří,
vře voda blízko ohně
a starci mládnou
při nádechu odéru uzrálých demižónů
a úskoků, které se jim kdysi tak pěkně povedly.
Venku je chaos, trochu mží
a já vůbec nevím, kde mám rychle sehnat
mladého a navíc zdravého berana…
Doprovody, Hody, hody..
Políbím ženu,
pohladím děti
a natírám veřeje
alespoň svojí starou krví.
Druhý den ráno
stál malý zbytek mužů, kteří přežili
na malém náměstí pod Radnicí.
V roukou drželi svá krásně zmalovaná vejce Velké noci
a na rogalu přistával i s mravenečníkem Salvátor Dallí,
muži stáli tiše
a na přijetí neovíry byli dokonale připraveni:
trnové koruny odložili mezi Nebem a Zemí,
nic nezapomněli, čekali nejen na ženy,
toužili po myšlence
a stáli nazí…
Hody, doprovody a zase hody,
Jak komu a kdy se hodí
člověk_který_není
18. 04. 2006
Možná by to opravdu chtělo trochu utáhnout, takto hrozí květnatostí odfouknutí významu :o)