strach a jeho pán sídlí v mé duši

Úžasné, skoro nevím, co říct...vrátilo mě to do minulosti, do období, kdy jsem prožívala podobné pocity...skvěle jsi to zachytila!***

jojo sem trochu cajova priznvam:o)

nahodne procim uz asi treti dilko, a v kazdem se objevuje caj :)

dekuji

moc hezky vyjádřeno*T*

dekuju moc

zajímavé, zvláštní - T

já ti to ovTipuji...páč je to příjemné

čtu čtu, pomalu vstřebávám tu perfektní náladu...a pak bum: Vím, bude tě mrzet, že ti přišla prázdná obálka. To ve mě hrklo...že jsem skoro nadskočil...a pak ta atmosféra zase pomalu vyhasíná...a končí. Život na 8mi řádcích. Krása.

dekuju moc, to ze to znelo nevine vykouzlilo usmev na me tvari :D

Dame tip*

Jeee tak to me dostalo nevim proc a nevim ani jak..ale krasne se mi to cetlo..zmelo to tak nevine...:-)

jojojo to je dobre jen at strasidla raadi

mně se moc líbí hlavně "Dnes jsem od nich dostala nabídku, abych si nakreslila nový život." a je mi z ní staršidelně*

júva dekuju

je to úžasně vykreslený... krásně ponurej obraz utvořenej několika detaily. moc hezký

mi se líbí to houpací křeslo *:o) asik každý zažil, ale málokdo to umí tak jasně stručně shrnout, i když jsou obraty vypůjčené

Sice asi až napopáté, ale ano ano ano... Nkědy člověk nechce najít to, po čem se shání. Lépe vše zakrýt červenou tuší... Vlastně by mi mělo vadit, že je mi těch pár řádek blízkých. Ale snáz se to snáší. Já se jen na papír těch pár slov nebál napsat, a teď vím, že jsem zašel příliš daleko, na cestu, která nikam nevede, a ze které se jen těžko vrací. Děkuji Ti za opětovné rozšíření možných úhlů pohledu, tak jak to umíš jen Ty.

moc dekuju a takhle dopoledne takova chvala dekuju moc

...Sedím, myslím na ně a chce se mi do tmy chrstnout červenou tuš. Teda...nevím, co říct. Vybrala sis téma mně velmi blízké, takže už v tom je polovina úspěchu a když k tomu přidám tvé neokoukané a velmi ojedinělé zpracování, vyleze mi z toho t.i.p jak Brno :)) Tleskám...

dekuju moc za hodnoceni a vubec za to ze si se stavila

ne kati dekuju sem rada ze tu jen tak brouzdas a nakouknes sem, mozna to tak trochu kazdemu mluvi z duse a muska topici se v hrnku to treba vystihuje jeste lip nez cokoli jinyho

tak jo. chvilema jsem mela pocit, ze mi mluvis z duse(akorat trochu jemneji:)...ve vysledku mi z toho tak nejak vysla predstava male ubohe musky topici se v hrnku s trochou svarenyho vina na dne...sice to moc neni k dilku,ktery je moc pekny...ale...pardon za kritiku-nekritiku

no to rozhodne :D

má to vypovídající hodnotu, něco o tom vím. Je to stručné, nekecající, a ve své podstatě upřímné

nejsem si jisty, jake pocity za tim jsou. mozna ze to radsi nechci vedet. na me je to moc "temne", jde z toho trochu hruza. osobne se strachem bojuju logikou. Kdyz v tom co me desi najdu logiku (nebo smysl), dokazu se s tim smirit a premoct nadvladu strachu.

vim ze usnu a rano opet nebudu vedet co je skutecnost a co sen a az to zjistim spadnu na kolena a pak se budu muset zvednout a zase pokracovat

ráno moudřejší večera... určitě bude ráno líp! alespoň se o tom pořád dokola přesvědčuju...

jo to se ti povedlo jo uz to ze me trochu opadava ale prijde to zase rano

to jsem ráda:) vždycky mi udělá radost, když dokážu někoho alespoń na krtičkou chviličku rozesmát, vyloudit na jeho tváři anebo v jeho duši alespoň malilinkatý záblesk optimismu:)

jo v to mozna doufam taky jenze ja nevim mozna se to do papiru jen vsakne aaa..dekuju moc za kritiku moc si me potesila moc

anetko, jak Ty to děláš, že i těm nejpalčivějším pocitům dokážeš dát punc poetiky? mně s takovouhle náladu nepodařilo nikdy dostat na papír - a už jsem o to párkrát snažila, protože vždycky znova doufám, že když se s něčím svěřím papíru, tak to bude míň bolet... *

dekuju snad vyjadreno jinak nic moc pekneho:o)

pěkně vyjádřené... TIP

asi na to budu potrebovat vic pokusu, nebo mam dneska nejakou nechapavou naladu...tvoje, ani evino dilko jsem vubec nepochopila:/promin, zkusim to priste a treba ti k nemu neco napisu

no pokud se citis nejak tak nebo to tak je mi to lito

Je mi to blízké.