Až přijde čas.....

Tak jen si pro mě pojď,

ale varuji Tě předem:

nenávidím pláč, zbožňuji slzy,

nikdy pro mě  není pozdě, ani brzy.

Miluji smích a věřím v lásku,

na to i s tebou beru sázku.

Číst neumím mezi řádky,

čas nepřeji si vracet zpátky.

Nemám strach z náruče Tvé,

vždyť přebolí vše zlé.

Jen ať blízcí netrápí se......

Zůstávám s nimi stále,

jen posuneme se kousek dále.

Až řekneš mi mé hříchy........

Souhlasím se vším, díky.

Vím, že nebe není pro mě,

stačí mi jen půda země.

Nemysli si, že se rouhám,

přesto jedno, říct si troufám.

Nechci nebeské ticho, ani klid,

aspoň mé duši dopřej žít.

Ať si volně bloudí zemí,

tam nahoře být, pro ni není.

Však ještě spousta písku v hodinách,

klidu, štěstí v našich rodinách,

ještě spoustu krásných dnů,

na plnění tajných snů........

Teď už víš, jak to všechno vlastně je,

že jednou jen tělo s tebou odejde.