Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMoc myšlenky slova
12. 03. 2001
4
0
1648
Autor
Kovi
Vzduch je nasáklý zmatkem.
Zásah!
Nemohu nezvracet nad smysly bdícími celé dny a noci,
nad krásou nevyzpytatelna,
nad mocí slova.
Další nádech -
bez výdechu -
další jiskra -
bez podnětu -
Slova beze smyslu a činy jakbysmet.
Hlavní postava přichází na scénu.
Další sfouknutá sirka.
Bolestné ticho - jen recitace radiátoru.
Myšlenka?
Nikdy nemůže být opuštěná.
Léky...léky na oddálení smrti - láska.
Slovo za slovem,
písmeno po písmenu -
snažím se vzpomenout si....
Tolik lidí a nikdo - NIKDO není takový,
jaký by chtěl být.
Změna.
Píšu velmi pomalu - vychutnávám
slovo po slovu a cítím,
že moc má kouzelnou moc.
aůůůůůůůůůů,
super, jen nesouhlasím s tím, že nikdo není takový jaký by chtěl být
Jde to, a je to krása
Ale tip máš jasnej
Moc ma kouzelnou moc?
Pokud to neni preklep¨, pak je nejlepsi metafora co sem kdy cetl.
Lasy
PS: KE zbytku se vyjadrim priste, ano?
nejdřív jsem četla: mísa s kobercem,
pak mě zaujalo spojení: nemohu nezvracet (říkala jsem si, že když se mi to nebude líbit, použiji ho v kritice)
líbí
*