Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDvojí tvář
07. 05. 2006
2
0
2111
Autor
Makrelka
Mám dvojí tvář, tu jednu
tu ostatní každý den vidí
tvář veselou, co chce se smát,
tvář rozzářenejch mladejch lidí
Mám tvář, co ukrývám
tvář plnou bolesti
tvář zasmušilou, zoufalou,
plnou zlosti a krutosti
Tvář co na první pohled
nikdo nevidí
tvář plnou zrůdnosti
tvář odvrácenou od lidí
Tvář plnou štěstí, dobra
přátelskou a usměvavou
dívejte se zdálky na úsměvy
na úsměvy co zblízka zklamou
Mám dvojí tvář
jednu čistou a nevinnou
druhou falešnou, plnou nenávisti
v níž zlomky štěstí
nenávratně zahynou.
Dal jsem avizovaný tip, prosím neber moji kritiku jako výtku. Kdybych nevěřil, že ti přinese užitek, nezabýval bych se jí.
Mám dvojí tvář, jednu,
kterou všichni kolem vidí...
pak dál je to dobrý (vyhýbej se ukazovacím zájmenům ten, ta, to)
A na konci poslední dva verše skus sjednotit do jednoho řádku:
v níž zlomky štěstí nenávratně hynou.
(místo zahynou) .-)
____________________________________________
Ať mi všichni prominou, i když je tato básnička velmi dobrá, chybí mi v ní přesah nad rámec racionální reflexe. Táhne a stahuje autora i čtenáře k zemi či pod zem, oba vyčerpává pravdami již známými. Je třeba něco podniknout a napřed se pěkně nadechnout. Hlavně zhluboka dýchat...
Hezká, forma odpovídá obsahu a líbí se mi. Netuším, zda se jedná o sebereflexi, jsem si jistý, že se nejedná o "sofistickou", tedy klamnou, sebereflexi. Nemyslím si, že by se jednalo o "filozofický" pohled, spíše autor použil hlavu a melodicky popsal skutečnost. Hezké.
Zkus povolit přísně sofistickou sebereflexi, nech se unášet nějakou poetickou vlnou. Filosofický pohled spíš poetiku ubíjí. Jinak dobrý .-)*