Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJako každá jiná dívka s odřeným kolenem
08. 05. 2006
17
2
3602
Autor
malej_blazen
na krku viselo ti
obrácené nebe
Oblaka létají rychle
zrychleně unavený Tep novorozeňat
jako i křehký
usínám si schoulený do otlučeného
nebe - žíznilo
a poprask nad ostnatým drátem Zmučení
milují vykasané sukně žen
Překračující kameny
a podzim napořád do oken nám zase spadl
ztracené cestičky ke stromùm
a les kam chodí ostružiny se modlit I jejich ruce ospalé
obrácené nebe
Oblaka létají rychle
zrychleně unavený Tep novorozeňat
jako i křehký
usínám si schoulený do otlučeného
nebe - žíznilo
a poprask nad ostnatým drátem Zmučení
milují vykasané sukně žen
Překračující kameny
a podzim napořád do oken nám zase spadl
ztracené cestičky ke stromùm
a les kam chodí ostružiny se modlit I jejich ruce ospalé
2 názory
malej_blazen
09. 05. 2006
nj, ale když pak někdo napíše pro někoho něco.. takové to s věnováním.. to je pak taky kurva?
paci sa mi obsah, ale co sa tyka formy, tak to sa mi nepaci a akosi sa v tom stracam...
tristes... hele... tohle je moje! to si dala mi tenhle pic!
-------------
je krasna*
To myšlení na čtenáře je zajímavý... "Kdo čtenáře zná, pro čtenáře nic už nedělá. Ještě sto let čtenářů - a duch sám zatuchne." Tak praví Zarathustra
...a les kam chodí ostružiny se modlit... to je podle mě fakt pěkný
Hennya Tahara
08. 05. 2006malej_blazen
08. 05. 2006malej_blazen
08. 05. 2006
!!
tohle je tak krásně něžný, i když vlastně (zas) (asi) bolavý.. tak jako tiše, v pozadí.
myslim, že se mi zatim líbí nejvíc (z tý sb.)