Letadlo na dně moře u Soči

Příběh jedné letušky, kterou jsem neznal, ale klidně mohl...

Když anděl z nebe padá

Prší  slzy do moře

někde  u Soči

Trosky tvých křídel

a na dně naše zavazadla

sjedu řeku bez pádla

být hvězdou před zhroucením

cením si, že jsi milovala

poesii a hory na Kavkaze

budoucnost v stínu kamikadze

 

hořká jak ruský čaj

při obřadu samovaru

čečenský nářek

činely samopalů

a láska navždy

jako od Puškina

zbylo tu pusto

ruská zima

 

až jednou se dočtu

v motáku z černé skříňky

že vonět jsi mi chtěla

po květech mandarinky

spojovat národy

postavit nové mosty

v šampusu z jahodami

končí čas nevinnosti

 

Letadla padají

Jako smog z Černobylu

Křehké je bytí

Váza z porcelánu

Otevři bránu

Ať může vejít

 

---