Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTouha
10. 05. 2006
4
0
2878
Autor
JirkaS
Když vstoupíte do ozvěny
ukryté na pavlači kde všechny stěny
máte na dosah
a vidíte padat kapky
z orosené splachovací nádoby do mísy
myslete na kurzor
kterak kape a kape a čeká
až udeříte do kláves
Jen pozorujte tu monotónnost
bušení jeho neúnavného
svalu a vzpomeňte na marnost
všech poloprázdných slov
Pak jděte a napište
tu nejsmutnější větu o
touze
kde pouhá první dvě slova se budou
rovnat tisícům sebevražd všech
opuštěných mongolských
dětí
kde pouhá první dvě slova budou děsivější než-li
ty nejtěžší
tumory které bují v oholených
a počmáraných
hlavách Beznadějných
kde pouhá první dvě slova
budou znamenat
VŠE
Pak jděte a tlačte ten kurzor
před sebou a hrňte ta
slova dokud se nestanou pouhou
ozvěnou v mrtvých
ústech
Jestli můžu - zdá se mi, že je tam moc rozjetých silných témat a tím pádem v sobě zanikají.
Ale i tak*
jenyk, nevim---sem ten tvůj komentář nepobrala komplet...ale ta "herda do zad", myslim, to vystihuje. Spokojenej?
Pak jděte a napište
tu nejsmutnější větu o
touze
kde pouhá první dvě slova se budou
rovnat tisícům sebevražd všech
- tohle ano!
jinak moc přepentleno (pro mě - orosená splachovací nádoba, mongolské děti, tumory které bují v počmáraných oholených hlavách...a poslední sloka taky) - když výkřik - tak bez pentlí (dle mého) - myšlenka FAJN