NENÍ TO STŘED NENÍ TO SRDCE NENÍ

Moc Tě neznám...                                          
Jako když zobák klove do spánku
Mám na rozdání
sebe a kusy sebe a
řev
do zdí vpitej jas
z přemrtvýho snění
když loupu ze zdí pokoje
v přítmí všechny sliby
a usínám pak
rozhozen do koutů
ale smotaný v uzel
jsou moje ruce a
rum a
počínání
bez kouska naděje a
Tebe asi i když
jsi jenom přízrak
v tajným záhybu někde uvnitř
mý duše
vyostřená úbytkem
reality a
není to příběh
NENÍ TO STŘED
NENÍ TO SRDCE
NENÍ