Anděl

Proč na tobě nevidím nic špatného, nic zlého,
teda krom myšlení mého zamrzlého?
Nemůžeš býti člověk, tys anděl,
od začátku sem si to myslel, já to věděl!

Ty anděli můj, anděli překrásný,
tvůj smích je jak pohlazení,
dík tobě na světě vydržet se dá,
jen prosím, světlo své nezhasni.

Když podívám se na jakéhokoliv člověka obyčejného,
vidím temnotu a zlo, snad všechno zlo světa,
jen na tobě vidím něco nejasného,
něco, co nedokáže popsat žádná věta.

Pakliže někdo může býti mím světlem,
pak jsi to jen ty, pokud jsem sám sebe pochopil,
pocit nenávisti k lidem zmizel,
smířil sem se s celým světem.

Jsi Anděl, pro kterého bych život svůj i přítele obětoval,
pro kterého bych svou duši zatratil,
pro niž bych toho nelitoval,
sic bych to nikdy nesplatil.

Tak na mapě jsem hledal nebe,
30km od Brna, všemi směry,
bohužel, hledání bylo bezvýsledné, nic jsem nenašel,
mapa je stále bez té informace, stále beze změny,
a proto netuším, kde ANděl bydlý.

Co bych mohl udělat pro tebe?
dala si mi dar víry,
mám pocit, že bych na druhou stranu Země pěšky zašel.

Co mohu dáti já tobě?
Kdyť nic tak krásneho jako ty již na světě není,
aspoň mě se to tak jevý.