Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesýrová realita
13. 03. 2001
3
0
1373
Autor
gdegdo
(1998)
kapky sliní prsty bažin
a krákají po sobě
jako devatery pestří svetři
vláčí rozlehlé půlpokoje
po prostříhaných výlohách
ve vjetnamských stáncích
a nechápe
že se nosí
dlouhý nosy
a vraní čepice
koupí si kupu klopsů
a u táborového ohně
k okusování jako stvořené
se budou choulit ve svitu lampy
z mostu
deprimovanej disident se de udat
události nabírají rychlý spád
sladí dvě kostky
dvakrát po směru
a dvakrát proti
oprosti sopku od lávy
losí nosy v pytli zlosti
s nimi moří modrovous kytaru
brnká na ni brunhyldiny akordy
a nosí v ranci ruměnců plnou tvář
radost pohledět
dětem nemocným
i krémovaným
kosou šupnu burák za ucho
sangvinickej tučňák
sleduje požár národního divadla
hasit ho ani nenapadne
že prej
u nás na pólu
máme rakety a kurty
jako samozřejmost
a tak se tropy topí v horečkách
a na jejich jevištích
se odehrává
poslední představení žebrácké opery
rusalky v čechách
a opilých šejdířů
veliký sonet na rozloučenou
sbohem všechny dodatky pod vykřičníkem
vykřičený dům
hostí hosty číši dobrého vavřínu
roztomilé ropušky
upouští doušky
svého
přirozeného plynného aromá
rourou rovnou přes les
ještě že pod močálem žijí kapradinové
kteří čistí spadlé listí jako poslední
zvedají šampaňské ze země
a opilecky krkají pod jeho vlivem
laskominy si nedělají ani myslivci
vracící se z velké polní mašinérie
rudolfův zajíc byl prouchnut skrz břicho
robertův žabák ho dones' pod krb
a rozárka
co má ve stodole rojsrojse
ho naložila do láku
že prej
jako utopenec
vydrží dýl živ
londýnské uličky
jsou po dešti čiřejší než mokré
molekuly o sebe s drnčením slintají
nejsou lochtivé
nejsou z azbestu ani z cipřise
rovně pokračujou
rovnou pod rohama králů podsvětí
rejsek
rejpe se rusalce v zátylku
rakev už rozdrásal a teď se rejpe přímo v zátylku
rudým čumáčkem roztomilečkuje
po pokoji plném hoblinek a pentagrámků
koho kebule bolet bude
bude bolek polívka
slunce svítí
a mladí muži nastupují do bojingů
americké proužkaté proužky
vlají hrdě na tyčce
izraelská vlajka na druhé žerdi
je připnutá obráceně
rozrušené fanynky
pospíchají k pultům
pro nejnovější výstřelek mekdonaldí módy
i rozrušený
musí rozeznat
slunce od světlušek
reklama
klidně láme
hlemížďům křidélka
a rozbíjí
kadibutek plnou zahrádku
hlemíždí játra jsou skřehlá a křehká
červotoči toho zneužívají
a potutelně se pošklebují
jizlivým mravkolevům
do skyslé polívky
louka se loučí
s lidma
s mravenečkama
s většíma menšíma skutkama
a odchází pomalu domů k hradu
dát si ještě před spaním
teplou večeři
kostky zmoklého kamene
a tma jak v pytli
odraz už vybledlého ohně
a na tváři šňůrky
kapky sliní prsty bažin
a krákají po sobě
jako devatery pestří svetři
vláčí rozlehlé půlpokoje
po prostříhaných výlohách
ve vjetnamských stáncích
a nechápe
že se nosí
dlouhý nosy
a vraní čepice
koupí si kupu klopsů
a u táborového ohně
k okusování jako stvořené
se budou choulit ve svitu lampy
z mostu
deprimovanej disident se de udat
události nabírají rychlý spád
sladí dvě kostky
dvakrát po směru
a dvakrát proti
oprosti sopku od lávy
losí nosy v pytli zlosti
s nimi moří modrovous kytaru
brnká na ni brunhyldiny akordy
a nosí v ranci ruměnců plnou tvář
radost pohledět
dětem nemocným
i krémovaným
kosou šupnu burák za ucho
sangvinickej tučňák
sleduje požár národního divadla
hasit ho ani nenapadne
že prej
u nás na pólu
máme rakety a kurty
jako samozřejmost
a tak se tropy topí v horečkách
a na jejich jevištích
se odehrává
poslední představení žebrácké opery
rusalky v čechách
a opilých šejdířů
veliký sonet na rozloučenou
sbohem všechny dodatky pod vykřičníkem
vykřičený dům
hostí hosty číši dobrého vavřínu
roztomilé ropušky
upouští doušky
svého
přirozeného plynného aromá
rourou rovnou přes les
ještě že pod močálem žijí kapradinové
kteří čistí spadlé listí jako poslední
zvedají šampaňské ze země
a opilecky krkají pod jeho vlivem
laskominy si nedělají ani myslivci
vracící se z velké polní mašinérie
rudolfův zajíc byl prouchnut skrz břicho
robertův žabák ho dones' pod krb
a rozárka
co má ve stodole rojsrojse
ho naložila do láku
že prej
jako utopenec
vydrží dýl živ
londýnské uličky
jsou po dešti čiřejší než mokré
molekuly o sebe s drnčením slintají
nejsou lochtivé
nejsou z azbestu ani z cipřise
rovně pokračujou
rovnou pod rohama králů podsvětí
rejsek
rejpe se rusalce v zátylku
rakev už rozdrásal a teď se rejpe přímo v zátylku
rudým čumáčkem roztomilečkuje
po pokoji plném hoblinek a pentagrámků
koho kebule bolet bude
bude bolek polívka
slunce svítí
a mladí muži nastupují do bojingů
americké proužkaté proužky
vlají hrdě na tyčce
izraelská vlajka na druhé žerdi
je připnutá obráceně
rozrušené fanynky
pospíchají k pultům
pro nejnovější výstřelek mekdonaldí módy
i rozrušený
musí rozeznat
slunce od světlušek
reklama
klidně láme
hlemížďům křidélka
a rozbíjí
kadibutek plnou zahrádku
hlemíždí játra jsou skřehlá a křehká
červotoči toho zneužívají
a potutelně se pošklebují
jizlivým mravkolevům
do skyslé polívky
louka se loučí
s lidma
s mravenečkama
s většíma menšíma skutkama
a odchází pomalu domů k hradu
dát si ještě před spaním
teplou večeři
kostky zmoklého kamene
a tma jak v pytli
odraz už vybledlého ohně
a na tváři šňůrky
mikey> nebylo.. ale dik za kritiku
carodej> o to 'placani jak autora napadne' autorovi vcelku slo :))
ten zacatek je jinej.. pac autor este nebyl rozplacanej... jenom tak startoval placaci stroje...
docela jsem cekal... hodne protichudny nazory..
a prekvapil mne ten pocatecni vcelku jednoznacnej ohlas ;)
jen at kazdej basti co mu chutna
jo.. jeste me napadlo :).. na automatickym textu... o coz je toto z vetsi casti pokus.. se mi libi obzvlaste to.. ze i to 'jentak placani jak coveka napadne' je provazany.. pevnejma podvedomejma nitema... pokud se to teda zrovna nepropadne do racionalna... gde uz ty nite musi tlacit sam
Tak nějak jsem to nedočetl, protože po první třetině mi přišlo, že už to tam autor plácá jak ho napadne, zatímco ten začátek mi přišel jiný.
(Když pominu cypřiš a hlemýždě a zkyslé), je to úžasně jazykově
tvořivé. Dlouhé, abstraktní, blábolivé a úžasné.
tip