Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seze mě, jen opožděně
Autor
komedie
mordování snů
mi vůbec nechutná
dobře,tak dokolečka
točí se disky
kde je začátek
přišitej ke konci
..
nespisovný podvědomí
připomíná
azurový podvečery,
opilost smyslů
zvrací mi zpět
výjevy z minula..
tolik vteřin
couvá do zpátky
nic se nemění
proletím a zmizím
filtrační papír
tvých potřeb
..
už akorát do ždímačky..
..
kiwi
hranatí brady
všem těm co všude
a vždy
jsou pouze nepřítomní..
promiň za jednoduchý spojky..
to se jen zdálo,
že nedosáhneš na dno
..
zakopaná sůl
až k prameni
..
nepláče trhání jeřabin
který se rovná klování do masa
..sadisticky…
občasný naturalismy
jsou nevyhnutelný..
A hlavně…zatavený hlavně…končící „ypsilon..“
koleje napříč
všemu chápání
zašmodrchaně..ale až daleko..
veškerým výčitkám..
matně jsou mi fuk
po nalezení lesku
očí fanatika
fascinace stávají se..nebo jen jsou-pasé..
prší…květy
víc nahý,možná
každým paprskem
sousoší tkaný fialovou
lebka se vždycky směje..
nikdy mě neděsila..
jen živí děsí..
nejsou zlověstný
učí mě dýchat..
okolnímu strůjci
stačí předčítat z rysů..
půdorysy stínů
řvou do lamp
že úplňků nebylo tolik..
a stejně se mi nechce je počítat..
nech mě..dočíst..
předsevzetí
strašně namyšleně
dávám ruce šeříkům
i když vím,že doteky
nesnáší
výhradně svýmu potěšení
a obrazům,který ti,
kterých je třeba se bát-nechápou..
zpívej
o ostatcích loňska
stejně jako včerejška..
trvalo to dlouho..
až málem pomřely
reakce na život..
ale blízko mně..
žhne malá svíčka..
a snaží se hřát..